Zvuková stránka slova a věty

Hláskosloví

• hlásky - nejmenší jednotky lidské řeči, skládají se z nich slova
• samohlásky
  • krátké - a, e, i, o, u
  • dlouhé - á, é, í, ó, ú
• souhlásky
  • párové
    • znělé - b, p, d, ď, z, ž, g, h (hlasivky se rozkmitají)
    • neznělé - p, f, t, ť, s, š, k, ch, c, č
    • obojí - ř (řeka - znělé, dřevo - neznělé)
  • nepárové - znělé - r, l, m, n, ň, j
• dvojhlásky - ou (v přejatých slovech i au a eu)

Zvuková stránka věty

zde skladba

Zvuková stránka slova

Slovní přízvuk

• hlavní slovní přízvuk je na první slabice slova, nebo přechází na slabičnou předložku vlastní (lavice, na lavici)
• neslabičné předložky (v, k s, z) nemají vlastní přízvuk a vyslovují se s první slabikou následujícího slova [vlavici]
• vlastní jednoslabičné předložky přízvuk nemívají, následuje-li po nich slovo dlouhé nebo pro výslovnost těžší (na nejnepřístupnějším místě)
• vedlejší slovní přízvuk mohou mít delší slova na lichých slabikách (citoslovce), ve složených slovech někdy i na sudých slabikách (červenožlutý)

Podoba znělosti

• skupinu souhlásek párových, které se liší znělostí, vyslovujeme zněle, nebo nezněle podle poslední souhlásky: nožka [noška], sbírat [zbírat] a vzpomínat [fspomínat]
• skupinu "sh" vyslovujeme
  • na Moravě a ve Slezsku jako [zh], tj. shoda [zhoda]
  • v Čechách jako [sch], tj. shoda [schoda]
• souhláska "v" nemá spodobu: květ [kvjet]