Oxidy

článek zaměření na názvosloví oxidů zde

Oxid uhličitý (CO₂)

• Výskyt: obsažen ve vzduchu (0,03 %), uvolňuje se při dýchání, vzniká při dokonalém spalování paliv (např. uhlí, zemní plyn). Podílí se na nárůstu skleníkového efektu; vzniká i při kvašení ovocné šťávy.
• Vlastnosti: bezbarvý, nedýchatelný, nehořlavý plyn, málo rozpustný ve vodě, těžší než vzduch. Přepravuje se v černě značených tlakových lahvích.
• Příprava v laboratoři: reakcí uhličitanu vápenatého s kyselinou chlorovodíkovou:
  CaCO₃ + 2 HCl → CO₂ + H₂O + CaCl₂
• Využití: jako chladicí látka (v pevném stavu „suchý led“ – chladicí prostředek v laboratořích, nemocnicích, při prodeji mraženého zboží), k výrobě nasycených nápojů (E290, např. limonády, pivo), k plnění hasicích přístrojů.

Oxid uhelnatý (CO)

• Výskyt: vzniká nedokonalým spalováním uhlíku při nedostatečném přístupu vzduchu. Je součástí cigaretového kouře. Hlavním zdrojem jsou spalovací motory automobilů.
• Vlastnosti: prudce jedovatý plyn, bez barvy a zápachu. Při vdechnutí se váže na krevní barvivo hemoglobin mnohem pevněji než kyslík → způsobuje nedostatečné zásobení buněk kyslíkem.
• Využití: součást paliv vyráběných z uhlí (vodní plyn, generátorový plyn).

Oxid siřičitý (SO₂)

• Výskyt: vzniká hořením síry, např. při spalování méně kvalitních paliv (hnědé uhlí obsahuje až 2 % síry, topný olej až 2,8 % síry).
• Vlastnosti: bezbarvý, nehořlavý plyn s typickým štiplavým zápachem, jedovatý, dráždí ke kašli. Je kyselinotvorný oxid – při reakci s vodou vytváří slabou kyselinu. Podílí se spolu s oxidy dusíku na vzniku kyselých dešťů. Z kouřových zplodin se odstraňuje pomocí odsiřovacích zařízení.
• Využití: výroba kyseliny sírové, celulózy, bělení (např. bavlny, slámy), dezinfekce (síření) sudů, sklepů, úlů. Jako E220 se používá jako konzervační látka (např. sušené meruňky, ovocné náplně do pečiva).

Oxid dusný (N₂O)

• Vlastnosti: bezbarvý plyn příjemné vůně.
• Využití: v lékařství jako anestetikum (tzv. „rajský plyn“).

Oxid dusnatý (NO)

• Vlastnosti: bezbarvý plyn, nerozpustný ve vodě.

Oxid dusičitý (NO₂)

• Vlastnosti: tmavohnědý, silně jedovatý plyn dusivého zápachu.
• Výskyt: oxid dusnatý a oxid dusičitý jsou meziprodukty při výrobě kyseliny dusičné. V přírodě vznikají reakcí vzdušného kyslíku a dusíku při průchodu blesků.
• Důsledky: spolupůsobí při vzniku tzv. kyselých dešťů.

Oxid vápenatý (CaO)

• Výroba: ve vápenkách tepelným rozkladem (pálením) vápence v pecích za teplot 900–950 °C. Nazývá se pálené vápno.
  Rovnice: CaCO₃ → CaO + CO₂
• Vlastnosti: bílá pevná látka, silná žíravina, leptá sliznici i pokožku. Zásadotvorný oxid.
• Využití:
  • ve stavebnictví jako pálené vápno,
  • reakcí s vodou vzniká hašené vápno (vápenný hydrát):
    CaO + H₂O → Ca(OH)₂
  • tvrdnutí malty:
    Ca(OH)₂ + CO₂ → CaCO₃ + H₂O
  • součást cementu,
  • přísada při výrobě některých kovů a skla,
  • v zemědělství a lesnictví k vápnění překyselené půdy,
  • jako E529 se používá jako regulátor kyselosti a látka ošetřující mouku.

Oxid křemičitý (SiO₂)

• Výskyt: v přírodě jako nerost křemen, součást hornin (pískovec, písek, žula).
• Vlastnosti: těžko tavitelná pevná látka, velmi stálá, odolná vůči kyselinám a vodě.
• Využití: stavebnictví (písek do malty a betonu), výroba skla a žáruvzdorných materiálů.

Oxid hlinitý (Al₂O₃)

• Výskyt: v přírodě jako velmi tvrdý nerost korund. Odrůdy: smirek (tmavě šedý), safír (modrý), rubín (červený). Je součástí horniny bauxitu.
• Využití:
  • smirek jako brusný materiál (brusný papír, brousky),
  • bauxit jako surovina pro výrobu hliníku,
  • rubín a safír k výrobě šperků.

Oxid titaničitý (TiO₂)

• Vlastnosti: bílý jemný prášek, bez chuti a zápachu, nejedovatý a zdravotně neškodný.
• Využití:
  • bílý pigment s vysokým jasem a krycí schopností,
  • jako E171 se používá jako barvivo v lécích a potravinách.