Vnitřní geologické děje
Litosférické desky
Pohyby desek zde.
Zemětřesení
zemětřesení bylo vyučování, nicméně nemáme zápisy - jedná se tedy pouze o doplnění učiva
Zemětřesení je přírodní jev, při kterém dochází k náhlému uvolnění energie uvnitř Země. Tato energie vzniká pohybem litosférických desek a šíří se ve formě seismických vln, které způsobují otřesy zemského povrchu.
Jak vzniká zemětřesení
K zemětřesení dochází nejčastěji na rozhraní litosférických desek, kde se desky pohybují, narážejí do sebe nebo se od sebe vzdalují. Napětí se zde postupně hromadí, až dojde k jeho náhlému uvolnění.
Místa výskytu
Zemětřesení se nejčastěji vyskytují v oblastech:
- Pacifický ohnivý kruh (např. Japonsko, Chile, Indonésie)
- Rozhraní tektonických desek (např. Kalifornie – zlom San Andreas)
- Středomořská oblast (např. Itálie, Řecko)
Ohnisko a epicentrum
- Ohnisko (hypocentrum): místo pod zemským povrchem, kde zemětřesení vzniká
- Epicentrum: místo na povrchu Země přímo nad ohniskem
Důsledky zemětřesení
Zemětřesení může způsobit:
- poškození budov a infrastruktury
- sesuvy půdy
- vznik tsunami (při zemětřesení pod mořem)
- ztráty na životech
Měření zemětřesení
Síla zemětřesení se měří pomocí:
- Richterovy stupnice (velikost otřesů)
- Mercalliho stupnice (účinky na povrch a lidi)
Zemětřesení patří mezi nejnebezpečnější přírodní katastrofy, ale jejich studium pomáhá lépe porozumět procesům uvnitř Země a snižovat jejich dopady.
zdroj doplnění: WIkipedie, ChatGPT
Sopečná činnost
zde pokračuje již původní zápis
Pojmy
magma - žhavá tavenina, magnetický krb - zásobárna magmy pod povrchem, sopouch - hlavní trubice sopky, sopečný materiál - vše, co vyvěrá ze sopky (kameny, plyny, ale ne magma/láva), ohnivý kruh - sopky kolem pacifiské desky, pyroplastické proudy - rychle se pohybující směs sopečných plynů, magmatu a popela (produkt sopečné erupce), kaldery - půlkruhová prohlubeň na vrcholu sopky po erupci, půda - je vytvořena suchou lávou, bahnotok - voda a popel, ryhle se pohybuje, lávový proud - 1200°C pomalu tekoucí láva, sopečné plyny - pára a nebezpečné plyny
Typy sopek
Kalderová sopka
- po obrovské erupci
- vrchol se propadne do magmatického krbu kruhová sníženina (kaldera)
- např. Yellowstone, USA
Štítová sopka
- plošší tvar
- nižší sklon láva volně stéká po svazích
- řídká láva
- např. Mauna Loa a Kilauea, Hawai
Lávový dóm
- hustá láva, která nestéká daleko
- vytváří kopulovitý tvar
- součástí větších sopek
- např. Mount St. Helens, USA
Sypaný kůžel
- strmé svahy
- krátké, výbušné erupce
- vyvrhují pevný materiál
- např. Paricutín, Mexiko
Stratovulkán
- vysoký kuželovitý tvar
- střídaní vrstev lávy
- např. Vesuv, Itálie
Průvodní jevy
gejzír - v pravidelných intervalech vystřikuje vodu
fumarola - neustále uniká horký oblak páry
mofeta - uniká chladný plyn, který není vidět
minerální pramen - proud vody bohatý na minerály - lečívé účinky
Vulkanolog
- používá seismometr (monitoruje otřesy), termokameru, dron, vzorky hornin
- sleduje změny na povrchu sopky a frekvencí otřesů
- výbava: seismometr, GPS vysílačka, ochranná maska, termokamera, ohnivzdorný oblek, helma, dron s kamerou a plynový analyzátor