Umělecké směry konce 19. století
150 slov | 1 min
Konec 19. století představuje v evropské literatuře období dynamických změn, kdy se vedle realismu a naturalismu začínají prosazovat nové umělecké směry, jako je impresionismus, symbolismus či dekadence. Tyto literární proudy reagují na společenské proměny, vědecké objevy i rostoucí individualismus, a zásadně tak formují podobu moderní literatury. V tomto článku se podíváme na hlavní charakteristiky, představitele i význam jednotlivých směrů, díky nimž lépe pochopíte, jak se utvářela literární moderna na přelomu století.
Impresionismus
- z latiny impresio (dojem)
- sdělení bezprostředního subjektivního dojmu
Představitel
Paul Verlaine [Pól Verlén]
Symbolismus
- vyjádření pomocí náznaků a symbolů
Představitelé
Charles Bauderlaire
- výslovnost - [Šárl Bódlér]
- díla
- Květy zla - spojení představy krásy a zla, hledá krásu v ošklivosti - oxymorón
- báseň Zdechlina - obraz rozkladu a hniloby
Paul Verlaine
Jean Arthur Rimbaud
- výslovnost - [Žán Artyr Rembó]
- dílo
- Opilý koráb - obraz bouřliné platby (autor nikdy nebyl na moři)
Dekadence
- z francouzštiny - úpadek
- zalíbení v náladách smutku, nudy, opovržení životem
Představitelé
Paul Verlaine