Redoxní reakce

7. 2. 2026
708 slov | 4 min

Redoxní reakce patří mezi základní chemické děje, při nichž dochází k přenosu elektronů mezi látkami. Jsou klíčové pro pochopení koroze, spalování, elektrolýzy i biologických procesů, jako je dýchání. V každé redoxní reakci probíhá současně oxidace a redukce. Pochopení těchto principů je zásadní pro studium chemie i její praktické využití.

Fe⁰ + Cuᴵᴵ(SO₄)⁻ᴵᴵ Cu⁰ + Feᴵᴵ(SO₄)⁻ᴵᴵ

  • oxidace, redukce
  • během reakce proběhly 2 rovnocenné děje - oxidace a redukce

Informace

  • redoxní - redukce (snižování oxidačního čísla, elektrony přicházejí), oxidace (zvyšování oxidačního čísla, elektrony odcházejí)
  • při této reakci dochází ke změně oxidačních čísel atomů prvků
  • při redoxních reakcí dochází k výměně e⁻
  • výměnu můžeme zapsat iontovou rovnicí reakce
  • reakce se skládá ze 2 poloreakcí

Redukční činidlo - látka obsahující atomy, které se při reakce oxidují (oxidační číslo atomu se zvětšuje) Oxidační činidlo - látka obsahující atomy, které se při reakce redukují (oxidační číslo atomu se zmenšuje)

Redoxní vlastnosti kovů a nekovů

  • zinek vytěsnil měď z její soli (síranu měďnatého) - CuSO₄ + Zn Cu + ZnSO₄
  • zinek vytěsnil stříbro z její soli (dusičnanu stříbrného) - 2AgNO₃ + Cu 2Ag + Cu(NO₃)₂
  • zinek vytěsňuje z roztoků solí měď i stříbro, měď vytěsňuje jen stříbro (Ze > Cu > Ag)

řada kovů a nekovů

Zdroj obrázku: zapisky4.webnode.cz

Řada začíná nejvíce reaktivními kovy (alkalické kovy a kovy alkalických zemin) a konší nejméně reaktivními kovy. Reaktivní kovy se slučují s ostatními prvky, proto se v přírodě vyskytují jen ve sloučeninách. Naopak nereaktivní prvky najdeme v přírodě. volné = ryzí (zlato, stříbro, rtuť atd.)

Kovy nalevo od vodíku se označují jako neušlechtilé. Kovy napravo jako ušlechtilé

Hoření síry

S⁰ + O₂⁰ Sᴵⱽ + O₂⁻ᴵᴵ

  • mezi redoxní reakce patří i hoření

  • oxidační číslo atomu síry se zvětšilo, proběhla oxidace síry

  • oxidační číslo atomu kyslíku se zmenšilo, proběhla redukce kyslík

  • elektrony, které oxidovaná částice ztrácí, přijímá redukovaná částice

  • oxidovaná částice

    • S - 4 e⁻ S⁴⁺
    • S⁰ Sᴵⱽ
  • redukovaná částice

    • O₂ + 4 e⁻ S²⁻
    • O₂⁰ 2 O⁻ᴵᴵ
  • hoření

    • exotermická reakce, při které vzniká teplo a světlo
    • často je doprovázeno vznikem plamene
    • aby mohlo k hoření dojít, musí být splněny podmínky:
    1. přítomnost hořlavé látky
    2. přítomnost oxidačního činidla (vzdušný kyslík)
    3. dosažení teploty hoření (zápalné teploty)
  • teplota hoření - nejnižší teplota, při které látka po zapálení trvale hoří

  • teplota vzplanutí - nejnižší teplota, při které látka po přiblížení plamene na krátký okamžik vzplane, pak ale opět uhasne

  • hořlavé látky (hořlaviny) - látky tuhého, kapalného nebo plynného skupenství, které jsou schopny uvolňovat při pořáru teplo

  • hačící přístroje - ochlazují hořící látky a zamezují přístupu vzduchu

Elektrochemická řada napětí kovů

  • podle míry oxidačních a redukčních schopností se kovové prvky a vodík řadí do tzv. Beketovovy řady napětí kovů (N. N. Beketov - ruský fyzikální chemik)
  • neušlechtilé kovy (nalevo od vodíku) se snadno oxidují na své ionty, v přírodě pouze vázané ve sloučeninách
  • ušlechtilé kovy (napravo od vodíku) se snadno redukují ze svých iontů na ryzí kovy, v přírodě ve sloučeninách i ryzí
  • každý kov v Beketovově řadě napětí kovů je schopen vyredukovat všechny kovy ležící napravo od něj z jejich sloučenin, sám se přitom oxiduje

Zn + CuSO₄ → Cu + ZnSO₄ - reakce probíhá
Cu + ZnSO₄ → Zn + CuSO₄ - reakce neprobíhá

  • rozdílných oxidačně-redukčních schopností kovů se využívá při elektrolytickém pokovování předmětů

Beketova řada

Zdroj: vyuka.p3k.eu

  • čím je kov více vlevo, tím snáze se oxiduje na své kationty (Ca - 2 e⁻ Ca²⁺ - snáze)
  • čím je kov v řadě více vpravo, tím snáze se jeho kationty redukují na ryzí kov (Fe - 2 e⁻ Fe²⁺ - obtížněji)

Získávání kovů z rud

  • kovy - většinou výskyt ve sloučeninách (rudy)
  • výroba z oxidů: redukcí uhlíkem
  • výroba ze sulfidů: převedení na oxid (pražení), pak redukce uhlikem

Výroba železa

  • z kyslíkatých rud obsahujících oxid železitý (Fe₂O₃)
  • redukcí CO a C ve vysoké peci

Vysoká pec

  • shora plnění železnou rudou, koksem a vápencem
  • zdola vháněn předehřátý vzduch obohacený kyslikem
  • z hlušiny a vápence → struska (chrání povrch železa před oxidací)

Surové železo

  • 4 % uhlíku, Si, P, S
  • tvrdé, křehké
  • odlévání do forem - litina (topná tělesa, části strojů)
  • výroba oceli

Zkujňování železa - výroba oceli

  • snižování obsahu uhlíku a dalších přimíšených prvků (Si, P)
    • ocel - měkčí, kujná
  • vlastnosti se dále upravují přísadou některých kovů (Cr, Ni, V, Mn, Ti)
  • využívá se na výrobu nástrojů, konstrukcí, plechů, drátů, magnetů
7. 2. 2026
708 slov | 4 min
navigace Enter vybrat Esc zavřít