Podobnost
Základy
(obraz se výdy značí čárkami u bodů)

první je obraz, druhý je vzor
Dva geometrické útvary jsou si podobné, jsou-li délky všech sobě si odpovídajících úseček ve stejném poměru.
- poměr se nazývá koeficient podobnosti, značí se k
- značka podobnosti "~", a nepodobnosti je to stejné, jen přeškrtnuté
Koeficient podobnosti
- počítá se vydělením jedné úsečky obrazu odpovídající úsečkou vzoru
Počítání koeficientu
řekněme, že |AB| = 4 cm a |A'B'| = 6 cm
k = 6/2 = 3/2 = 1,5
řekněme, že je |BC| = 8 a |B'C'| = 12
k = 12/8 = 3/2 = 1,5
řekněme, že je |AC| = 10 cm a |A'C'| = 15 cm
k = 15/10 = 3/2 = 1,5
ABC ~ A'B'C' (ABC je podobný A'B'C')
Podobnost úseček, kružnic a čtverců

- úsečky, kružnice a čtverce si jsou vždy podobné, mají jakoby jeden měřitelný rozměr (poloměr a průměr jsou vlastně to stejné, jen 2r = d)
- nikdy nenastane nerovnost
Čtverečné útvary
- vždy, když počítáme podobnost obsahů 2 obrazců, vyjde nám k²
- jednoduše zapamatovatelné je to s cm², m² atd. v obsazích
Věty podobnosti
SSS
- mají-li 2 trojúhelníky rovny poměry 3 stran, jsou si podobné (pokud jsou ve stejném poměru)
- např. 3 cm, 4 cm, 5 cm a 6 cm, 8 cm, 10 cm, jsou ve stejném poměru (1:2), k = 2
UU

- mají-li trojúhelníky 2 úhly shodné, pro podobné (jelikož má trojúhelník vždy 180° ve vn. úhlech, tak stačí 2, abychom znali 3. úhel)
SUS
- mají-li 2 odpovídající strany stejný poměr a jeden úhel shodný, jsou podobné (2 strany ve stejném poměru a pak shodný úhel u průsečíku stran)
Rozdělení úsečky
- rozdělené srojúhelníky si jsou vždy podobné
V poměru

- znamená to, že bude usečka rozdělena na díly
Na části

- rozdělujeme úsečku na shodné části
Změna úsečky
- vytvoříme z úsečky novou úsečku, která bude mezi starou v určitém poměru

Vztahy členů poměru
a:b (b je úsečka před změnou)
- pokud je a > b, výsledný obraz se zvětší
- pokud je a < b, výsledný obraz se změnší
Vysvětlení poměru a sestrojení
Pokud chceme změnit úsečku v poměru 2:3, znamená to, že nová úsečka bude mít délku 2/3 původní úsečky. Postup sestrojení je následující: nakreslíme původní úsečku a pomocnou úsečku libovolné délky. Pomocnou úsečku rozdělíme na 3 stejné části (součet členů poměru). Spojíme krajní body pomocné úsečky s konci původní úsečky rovnoběžkami. Průsečík rovnoběžek s původní úsečkou určí konec nové úsečky, která bude odpovídat požadovanému poměru. (Vážně jsem se snažil to vysvětlit, hodně lidí to nechápe.)