Historie v českých zemích

Počátky hudebních dějin v Čechách

• první doklady o šíření hudby souvisí s příchozem křesťanství
• do našich zemí pronikal Gregoriánský chorál
• duchovní písně - Hospodine, pomiluj ny - Svatý Václav
• světské písně - Dřěvo sě listem odievá (Strom se listím obléká)

Za vlády Karla IV.

• hudba v chrámu sv. Víta - působil zde profesionální pěvecký sbor

V 15. století (Husité)

• husité
  • zakazovali hru na hudební nástroje
  • připouštěli jen duchovní zpěv
• vznikl husitský chorál - Ktož jsú boží bojovníci
  • byl objeven na konci 19. století v městečku Jistebnice u Tábora - byl obsažen v kancionálu (velký zpěvník)

Renesance

• v 15. a 16. století
• v kostelech vznikaly pěvecké sbory - tzv. literátská bratrstva
• každý sbor si pořizoval kancionál
• začal se zpívat vícehlas (polyfonie)
• největším mistrem polyfonie byl Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic
  • popraven na Staroměstském náměstí roku 1620 za odboj proti Habsburkům
• v Čechách se vyvíjela také instrumentální hudba
• na dvoře Rudolfa II. působila kapela, kterou tvořili převážně cizinci
• na přelomu renesance a baroka byl v Čechách Jan Companus Vodňanský

Baroko

• hudba se rozvíjela díky venkovským učitelům - kantorům
• pro baroko jsou typické nové hudební formy
  • kantáta
  • oratorium
  • opera
• skladby pro sólové nástroje

Adam Václav Michna z Otradovic

• varhaník v Jindřichově hradci
• vytvořil známou koledu Chtíc, aby spal

Pavel Josef Vejvanovský

• vedoucí kapely v zámku v Kroměříži

Bohuslav Matěj Černohorský

• působil v kostele vs. Jakuba v Praze jako kněz

Klasicismus

• 1750 - 1820

Čeští skladatelé odcházeli často do ciziny, kde působili jak úspěšně, že ovlivnili vývoj evropské hudby.

Jan Václav Stanic

• prožil velkou část života v Manheimu
• vedl tam dvorní kapelu

Jiří Antonín Benda

• žil v Německu

Josef Mysliveček

• působil v Itálii, skládat hlavně opery a oratoria

Antonín Rejcha

• žil v Paříži, kde působil jako profesor na konzervatoři

Jakub Jan Ryba

• žil v Rožmitále pod Třemšínem
• nejznámější dílo - Česká mše vánoční

Romantismus

Bedřich Smetana

• nejznámější díla
  • opery - Prodaná nevěsta, Dalibor, Viola, Libuše
  • symfonické básně - Má vlast - Vyšehrad, Vltava, Šárka, Z českých luhů a hájů, Tábor, Blaník
• více o něm zde

Antonín Dvořák

• díla
  • opery - Rusalka, Čert a Káča
  • 9 symfonií - nejz. Novosvětská
  • symfonické básně - Polednice, Holoubek, Zlatý kolovrat, Vodník
• více o něm zde

Zdeněk Fibich

• díla
  • opera - Šárka
  • symfonická báseň - Toman a lesní panna
  • melodramy - Štědrý den, Vodník

Josef Suk

• skladatel, houslista, žák a zeť Antonína Dvořáka - oženil se s jeho dcerou Otilií (1891 - 1901)
• díla
  • pochod V nový život - obdržel na něj stříbrnou medaili na letních ol. hrách v roce 1932
  • klavírní tvorba - Píseň lásky
  • scénická hudba k Zeyerově dramatické pohádce - Radúz a Mahulena
• jeho vnukem byl významný houslista Josef Suk ml. (1929 - 2011)

Leoš Janáček

• více o něm zde
• narozen v Hukvaldech na Lašsku, od dětství žil v Brně (ZŠ, gymnázium)
• po studiu na varhanických školách v Praze, Lipsku a Vídni, pak se vrátil do Brna
• díla
  • Lašské tance (na počátku své skladatelské dráhy byl inspirován moravskou lidovou písní)
  • Její pastorkyňa
  • Výlety pana Broučka, Příhody lišky Bystroušky, Věc makropulos

Bohuslav Martinů

• narozen v Poličce (na Českomoravské vrchovině)
• díla
  • balet Špalíček
  • oratorium Gilgameš
  • kantáta Otvírání studánek

Populární hudba

• začala se vyvíjet od začátku 19. století - od doby Národního obrození
• vznikaly společenské písně s vlasteneckými texty
• objevila se Polka

Druhá polovina 19. století

• začaly se hrát operety a dechovky
• nejvýznamnější osobností dechovky byl František Kmoch

Přelom 19. a 20. století

• vznikaly trampské písně a operety
• lidé začali navštěvovat šantány , kde se zpívaly kuplety
• později si lidé oblíbily kabarety
  • známý byl kabaret Červená sedma (1910 - 1922)
    • zde zpívali písně známého písničkáře Karla Hašlera

Po roce 1918

• začali trampové - lidé jezdící do přírody zpívat vlastní písně
• později se objevuje trojice Osvobozeného divadla - Jiří Voskovec, Jan Werich, Jaroslav Ježek
  • swingový orchestr
• další orchestry
  • Orchestr R. A. Dvorského
  • Orchestr Karla Vlacha
  • Orchestr Gustava Broma

V období 2. světové války

• byl zakázán Jazz (jako hudba méněcenné rasy)
• po skončení války se zažaly skládat budovatelské a masové písně

Konec 50. let

• vznikají divadla malých forem - např. Semafor
• představitelé: Miroslav Šimek, Jiří Grossman, Karel Gott, Naďa Urbánková, Petra Janů
• další divadla malých forem
  • Rokoko
  • Divadlo Husa na provázku
  • Kladivadlo
  • Ypsilon
  • Divadlo Járy Cimrmana

60. léta - Big beat

• u nás: big beat = rocková hudba
• první big beatová skupina - Sputnici (1959)
• v roce 1963 byla natočena první big beatová nahrávka, v této době vzniká i skupina Olympic - žánry - hard rock, pop rock a rock and roll
• největší hvězda českého rock and rollu - Miki Volek
• jeden z nejvýznamnějších zpěváků - Petr Novák
• v roce 1967 vyšla první česká LP deska - Želva / Olympic
• koncem 60. let: big beat rock
• největším konkurentem Olympicu byla skupina Matadors
• s českými písněmi přišla skupina Juventus

70. a 80. léta

• léta diskoték a hard rocku
• pokračoval big beat
• významně se rozvíjela folková a country hudba
• folk a country
  • písničkáři
    • autoři hudby i textu + první a někdy i jediní interpreti
    • např. Jaromír Nohavica, Karel Kryl, Jaroslav Hutka, Ivo Jabelka
  • Michál Tučný, Tomáš Klus, Rangers (Plavci), Greenhorns, Banjo band, Spirituál kvintet
• menší význam měla pop music - Karel Gott, Waldemar Matuška, Naďa Urbánková, Hana Zagorová
• hardrock
  • nejznámější zpěvák - Jiří Schelinger - od roku 1974 působil v skupině Františka Ringo Čech
  • také skupina Katapult
• art rock - skupina Žlutý pes s Ondřejem Hejmou
• disco
  • skupina Diskobolos
  • tento styl se objevil v písních Michala Davida (zpíval se skupinou Kroky Františka Janečka)
• na konci 70. let - punk - skupina Pražský výběr (Michael Koráb, Vilém Čok)
• 80. léta
  • Abraxas, OK band, Laura a její tygři, Yo - Yo Band (styl raggae)
  • 1989 - po Sametové revoluci
    • festivaly: nejznámější - Porta
    • slovenští interpreti - Marika Gombitová, Elán, Peter Nagy [Naď], Miroslav Žbirka

90. léta

• zpěváci zpívající i po revoluci - Karel Gott, Lucie Bílá, Petr Janda a sk. Olympic, Janek Ledecký
• nové tváře - Ilona Csáková, Daniel Janda, Daniel Hůlka - většina z nich v muzikálech - Dracula, Bídníci, Kleopatra, Krysař
• styly
  • hip hop - sk. Chaoz
  • hard rock - sk. Lucie, sk. Wanastovy Wjeci
  • punk rock - sk. Tři sestry
  • kytarový rock - sk. Mňága a Žďorp
  • big beat - Buty