Tříprvkové sloučeniny

Tříprvkové sloučeniny jsou chemické látky, které se skládají ze tří různých prvků. Možná už znáš jednoduché sloučeniny jako je voda (H₂O), která obsahuje jen dva prvky – vodík a kyslík. U tříprvkových sloučenin je ale situace o něco zajímavější. Najdeme je v přírodě, v lidském těle, ale také v běžných výrobcích kolem nás – například v kyselině dusičné nebo uhličitanech.

Hydroxidy

(více o názvosloví hydroxidů zde)

  • NaOH – hydroxid sodný

  • Ca(OH)₂ – hydroxid vápenatý

  • Al(OH)₃ – hydroxid hlinitý

  • Fe(OH)₂ – hydroxid železnatý

  • Fe(OH)₃ – hydroxid železitý

  • bílé tuhé látky látky - většinou leptané a žíravé

  • anorganické látky které obsahují anion (OH)⁻

  • ve vodě - NaOH --(H₂O)--> Na⁺ + OH⁻ - dobře rozpustitelné

  • hygroskopické - pohlcují vlhkost

  • uchovávat v suchu, ve vodě se štěpí

  • jejich roztoky vedou elektrický proud

Ca(OH)₂

  • Cao + H₂O --> Ca(OH)₂ (pálené vápno + voda --> hašené vápno)
  • bílá pevná látka
  • dezinfekce stěn, ochrana stromů

NaOH a KOH

  • vyrábí se z nich mýdla (z NaOH tuhý, z KOH tekutá)

NH₄OH

  • hydroxid amonný
  • NH₃ (amoniak, čpavek, plynný) + H --> NH₄ (amonný kation)
  • výroba hnojiv - NPK (dusík, forfor, draslík) hnojiva

Kyseliny

  • jsou látky, které mají v molekule vázán atom vodiku H
  • ve vodě odštěpují vodíkový kation H⁺
  • štěpení kyseliny ve vodě na ionty se nazývá disociace
  • při ředění kyselin přiléváme vždy kyselinu do vody (nikdy ne naopak!)
  • kyselost potvrzují indikátory

Indikátor je látka, která mění barvu v závislosti na prostředí, kde se nachází (kyselé, neutrální, zásadité, 1 - 14 pH). Např. lakmus - v neutrálním prostředí je fialový a v kyselém prostředí je červený

Bezkyslíkaté kyseliny

  • neobsahují v molekule atom kyslíku

Příklady

  • kyselina fluorovodíková HF
  • kyselina bromovodíková HBr
  • kyselina jodovodíková HI
  • kyselina fluorovodíková HF
    • leptá sklo
  • kyselina chlorovodíková HCI
    • starší název - kyselina solná (vyráběla se reakcí kuchyňské soli s kys. sírovou)
    • uvolňuje štiplavý, bezbarvý plyn chlorovodík
    • silná žiravina
    • odvozují se od ní soli chloridy Cl⁻ᴵ
    • použití: výroba plastů, čištění kovů, odstraňování vodního kamene
  • kyselina sulfanová H₂S
    • velmi slabá bezbarvá kapalina
    • uvolňuje bezbarvý plyn sulfan H₂S, ten je obsažen ve střevních plynech, zapáchá po zkažených vejcich

Kyslíkaté kyseliny

  • obsahují v molekule atom kyslíku

Kyselina dusičná HNO₃

  • nestálá bezbarvá kapalina
  • uchovává se v tmavých lahvích, protože se na světle rozkládá
  • používá se k výrobě hnojiv (tzv. ledky), léčiv, výbušnín a plastů

Kyselina sírová H₂SO₄

  • bezbarvá olejovitá kapalina
  • odebírá látkám vodu (je hygroskopická)
  • silná žiravina
  • rozpouští většinu kovů
  • používá se k výrobě hnojiv, barviv, umělých vláken (např. silonu), vysoušení a čištění výrobků z ropy, náplň do automobilových baterií

Kyselina uhličitá H₂CO₃

  • velmi slabá kyselina
  • vzniká rozpouštěním oxidu uhličitého vodě
  • je součástí perlivých nápojů a snadno se rozkládá na CO₂ a H₂0

Kyselina trihydrogenfosforečná H₃PO₄

  • používá se k výrobě hnojiv (např. superfosfát)
  • ve velmi zředěném roztoku je obsažena některých nealkoholických nápojích (např. coca-cola)
  • je součástí některých tuků a nukleových kyselin (např. DNA - nositelka dědičnosti)

Pravidla práce s kyselinami

  • kyseliny jsou žíravé až silně žíravé
  • vždy pracujeme v ochraných pomůckách
  • po polití - neutralizujeme vodou
  • ředění - kyselina do vody, pomalu
navigace Enter vybrat Esc zavřít