Slovní zásoba

Význam slova

1. věcný (obsahový)
• nadřazená
• podřazená
• souřadná
2. mluvnický

Sousloví

• ustálené spojení dvou a více slov s jedním věcným významem
• dá se vyjádřit i jednoslovným pojmenováním: anglický jazyk - angličtina

přísloví - spojení s poučným obsahem, které vyjadžuje lidskou zkušenost (kdo šetří, má za 3)

rčení - jeho původní výraz nevnímáme doslova, pouze obrazně (vzít nohy na ramena)

pořekadlo - vyjadřuje životní zkušenost, nedá se volně ohýbat (chyba lávky)

pranostika - dává do souvislosti mereorologické jevy a roční dobu (Metardova kápě 40 dní kape)

50 nejznámějších přísloví

Kam vítr, tam plášť. – Přizpůsobivost okolnostem.

Kdo šetří, má za tři. – Šetrnost se vyplatí.

Bez práce nejsou koláče. – Práce přináší odměnu.

Ranní ptáče dál doskáče. – Výhody brzkého vstávání.

Jak si kdo ustele, tak si lehne. – Následky vlastních činů.

Co můžeš udělat dnes, neodkládej na zítřek. – Neodkládej povinnosti.

Lepší vrabec v hrsti než holub na střeše. – Jistota je lepší než riziko.

Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá. – Zlo se vrací.

Starého psa novým kouskům nenaučíš. – Zvyk se těžko mění.

Kdo se směje naposled, ten se směje nejlíp. – Konečný úspěch je rozhodující.

V nouzi poznáš přítele. – Praví přátelé se ukážou v těžkých časech.

Čas jsou peníze. – Čas má hodnotu.

Lépe pozdě než nikdy. – Lepší něco udělat pozdě než vůbec.

Dvakrát měř, jednou řež. – Přemýšlej před jednáním.

Jablko nepadá daleko od stromu. – Děti se podobají rodičům.

Kdo chce kam, pomozme mu tam. – Kdo si něco přeje, ať to má.

Vlk se nažral a koza zůstala celá. – Kompromisní řešení.

Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá. – Akce vyvolává reakci.

Kdo chce psa bít, hůl si vždy najde. – Kdo chce škodit, najde způsob.

Nehas, co tě nepálí. – Nestarej se o cizí věci.

Na každém šprochu pravdy trochu. – I fáma může obsahovat pravdu.

Líná huba – holé neštěstí. – Kdo se nezeptá, nic nezíská.

Kdo si počká, ten se dočká. – Trpělivost přináší odměnu.

Čert nikdy nespí. – Problémy mohou přijít nečekaně.

Hlad je nejlepší kuchař. – Hlad zlepšuje chuť jídla.

Tichá voda břehy mele. – Klidní lidé mohou být nebezpeční.

Kdo lže, ten krade. – Lež vede k dalším hříchům.

Darovanému koni na zuby nehleď. – Dárek nekritizuj.

Bez peněz do hospody nelez. – Bez prostředků si nic nekoupíš.

Nechval dne před večerem. – Nehodnoť výsledek předčasně.

S poctivostí nejdál dojdeš. – Čestnost se vyplácí.

Sytý hladovému nevěří. – Kdo něco má, nepochopí toho, kdo nemá.

Chytrému napověz, hloupého trkni. – Moudrý pochopí rychleji.

Není všechno zlato, co se třpytí. – Vnější vzhled klame.

Kdo nic nedělá, nic nezkazí. – Strach z chyby brání aktivitě.

Každá liška svůj ocas chválí. – Každý si myslí, že je nejlepší.

Přeskoč, přelez, ale nepodlez. – Hledej čestné cesty k cíli.

Slova jsou stříbro, mlčení zlato. – Mlčení je často lepší než mluvení.

Komu se nelení, tomu se zelení. – Pracovitost přináší úspěch.

Co oči nevidí, to srdce nebolí. – Nevědomost je někdy lepší.

Ruka ruku myje. – Pomoc za pomoc.

Když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají. – Lákání může být klamavé.

Nemoc a nouze naučí člověka znát. – V těžkých chvílích poznáš pravé lidi.

Všeho s mírou. – Nic se nemá přehánět.

Čím víc hlav, tím víc rozumu. – Společně se přemýšlí lépe.

Hloupost kvete v každém věku. – Blbosti dělají i dospělí.

Kdo málo mluví, více myslí. – Mlčení značí moudrost.

Nedráždi hada bosou nohou. – Neprovokuj nebezpečí.

Dobrá rada nad zlato. – Rady jsou cenné.

Každý svého štěstí strůjcem. – Každý si tvoří svůj osud.

Slova jednoznačná a mnohoznačná

Jednoznačná

• mají jen jeden věcný výraz, často jsou to jména osob, zeměpisné názvy nebo odborné názvy
• příklady - Jan, Brno, pondělí, stůl

Mnohoznačná

• mají svůj původní význam + další významy, které vznikly přenesením slova na věci, které s původní skunešností nějak souvisí
• oko - smyslový orgán, oko na polévce, oko na punčoše, pytlácké oko...

Přenesení

• vnější podobnost - metafora
• vnitřní podobnost - metonymie

Synonyma, homonyma a antonyma

Synonyma

• slova souznačná - mají stejný nebo podobný význam
• příklady - chlapec, hoch, kluk; zlý, špatný

Homonyma

• slova souzvučná - stejně znějí, ale mají zcela odlišný význam
• příklady - topit: v kamnech, ve vodě, jeřáb - strom, stroj

Antonyma

• opozita - slova opačného významu
• příklady - ticho, hluk; dobrý, špatný

Slovní zásoba a způsoby jejího obohacování

• Slovní zásoba
• Všechna slova daného jazyka
• Neustále se mění, obohacuje, protože vzniká potřeba pojmenovat nové věci

archaismy

• slova zastaralá - pojmenování věci, pro kterou máme dnes modernější označení
• příklady - bradýř = kadeřník, škamna = školní lavice

historismy

• již zanikla skutečnost, kterou slovo pojmenovávalo
• příklady - palcát, nevolník, groš

Způsoby obohacování

Tvoření slov z tvarů již existujících

• A) odvozování - předpony, přípony, koncovky (číst - přečíst, les - lesík, slon - sloní)
• B) skládání (složeniny) - tvořeníslov ze dvou a více slovotvorných základů nebo z celých slov
• vlastní - není samostatným slovem, mezi části se vkládá spojovací samohláska (sníh + bílý - sněhobílý)
• nevlastní - vznikají pouhým spojením slovních tvarů (hodný + chvály - chvályhodný, koule + země - zeměkoule)
• C) zkracování
• iniciálové - vznikájí z počátečních písmen, píšeme bez teček, neskloňujeme je; příklady - EU, VŠ, ČTK
• zkratková slova - vznikají počátečních hlásek nebo slabik slov; příklady - Četka (ČTK), Čedok (Česká dopravní kancelář)
• zkratky jiného druhu - vyskytují se v písemném projevu; příklady - tj. (to je), ks (kus),

Spojování slov v sousloví

psát -> napsát...

Přejímání slov z cizích jazyků

pizza, manažer, auto, stadion

Tvoření nových slov (neologismy)

robot, tablet

Rozbor slova

• Kořen - nejmenší společná část všech příbuzných slov
• Předpona - část slova před kořenem
• Přípona - část slova za kořenem
• Koncovka - skloňováním/časováním se mění

Slovotvorný rozbor

• Odvozené slovo - lesní, možský
• Základové slovo – les, moře
• Slovotvorný základ - les, moř

Vytváření z mužských názvů ženské se nazývá přechylování (žák - žákyně)

Skloňování přejatých slov

Věci

• jména rodu mužského končící na "us" - Mají tvary podle vzoru hrad nebo pán. Většinou se zakončení "us" odsouvá (romantismus → romantismu, génius → génia). Někdy ale zakončení zůstává stejné (kaktus → kaktusu).
• jména rodu středního zakončená na -eum, -ium, -uum mají tvary jednotného čísla a 1. a 4. p. mn. č. podle vzoru město, ostatní podle vzoru moře (zakončení -um se odsouvá). Např.: muzeum – muzea.
• jména rodu středního zakončená na -um Mají tvar podle vzoru město (-um se odsouvá), např.: datum – data.
• jména rodu středního zakončená na -ma Kmen rozšiřují o -at- a skloňují se podle vzoru město kromě 2. p. j. č., např.: drama – dramatu.
• zvláštní skloňování mají jména rodu ženského typu idea (skloňují se podle vzoru žena a růže).
• některá podstatná jména se neskloňují (relé, filé, angažmá, kupé, taxi, buly, finále, froté, šodó, tabu...)

Jména

• slovanská jména, která jsou svým původem přídavná jména, skloňujeme je jako česká přídavná jména (Tolstoj – Tolstého).
• jména zakončená na -o skloňujeme v dalších pádech podle vzoru pán (Ševčenko – Ševčenka) Obecně známá jména pak mají ostatní pády podle vzoru pán a vedle toho přijímají zakončení na -ho, -mu ... podle skloňování zájmena ten (Heine – Heina i Heineho).
• méně známá jména na -e a neslovanská jména na -i skloňujeme podle zájmena ten (Verdi – Verdiho).
• U jmen řeckých a latinských se při skloňování odsouvá zakončení 1. p. -os, -es, -us, -as a koncovky jsou podle vzoru pán (Sofokles – Sofokla), kmen se rozšiřuje o -n-, -d-, -t- (Paris – Parida i Parise).
• Cizí jména zakončená na -ea skloňujeme jako podst. jméno idea (Guinea – Guineje i Guiney).
• Některá cizí jména se neskloňují: Peru, Chile, Baku, Buenos Aires, Mali, Tbilisi, Waterloo, Halle...